G1Vrchol 17. ledna 1989 v 09:00 UTC
Polární záře 17. ledna 1989 (Kp 5): kde byla vidět
Kp dosáhlo 5. Při této úrovni sahá okraj aurorálního oválu zhruba k 56,5° magnetické šířky, takže polární záře mohla být vidět nízko nad obzorem až zhruba do 52,0°. Aktivita se držela na úrovni bouře (Kp 5 a více) po dobu 3 h.
Kp 0–3 Kp 4 Kp 5–6 (G1–G2) Kp 7+ (G3+) Časy v UTC; světlejší sloupce jsou předpověď.
Tříhodinové hodnoty Kp z GFZ, jeden den před bouří a po ní.
Kde mohla být polární záře vidět
Počet míst z našeho seznamu s dostatečnou aktivitou za tmy: 741. Oblačnost není zohledněna.
| Země | Místa | Příklady | Nejdále od pólu |
|---|---|---|---|
| Spojené státy | 368 | Seattle, Milwaukee, Minneapolis, Saint Paul | Yakima |
| Kanada | 359 | Toronto, Montréal, Calgary, Ottawa | Hamilton |
| Nový Zéland | 7 | Dunedin, Invercargill, Mosgiel, Gore | Oamaru |
| Grónsko | 6 | Nuuk, Sisimiut, Ilulissat, Qaqortoq | Qaqortoq |
| Špicberky a Jan Mayen | 1 | Špicberky (Longyearbyen) | Špicberky (Longyearbyen) |
Jen na fotografiích
Na dalších místech (počet: 1 072) mohl telefon nebo fotoaparát zachytit slabou červenou nebo zelenou záři nízko nad obzorem.
Zda byla polární záře skutečně vidět, záviselo i na počasí. Berte to jako vodítko, kde byla možná.