Kde vidět polární záři: nejlepší místa na světě

Proč jet na sever, když byla záře vidět i u nás

V květnu a v říjnu 2024 se polární záře fotografovala po celém Česku i Slovensku, od Krušných hor po Tatry. Takové noci ale přicházejí jen párkrát za sluneční cyklus. Praha potřebuje zhruba Kp 8, slovenský Martin dokonce kolem Kp 8,7, a to je silná geomagnetická bouře.

Pod oválem je to jinak. V Tromsø, Abisku, Inari nebo ve Fairbanksu stačí klidné Kp 0 až 2 a záře se za jasné noci objeví přímo nad hlavou nebo vysoko na severní obloze. Místo čekání na vzácnou bouři pak řešíte jen dvě věci: tmu a mraky.

Šest hlavních oblastí ve zkratce

Všechna místa níže leží v pásu, kde je polární záře běžná. Liší se počasím, dostupností a tím, jak moc je potřeba za ní jezdit.

• Severní Norsko (Tromsø, Senja, Lofoty, Alta): nejsnazší logistika přes Oslo, mírné pobřeží kolem −5 °C, ale časté mraky od moře. Ve vnitrozemí bývá jasněji.
• Island: krajina jako z filmu a volnost s autem, zároveň nejvíc oblačnosti z celého výběru. Reykjavík leží na jižním okraji oválu, záře tam bývá nad severním obzorem i při Kp 0 až 1.
• Finské Laponsko (Rovaniemi, Levi, Saariselkä, Inari): stabilnější vnitrozemské počasí, mráz −20 až −30 °C, zimní zájezdy s charterem z Prahy, chaty u jezer a skleněná iglú.
• Švédské Laponsko (Abisko, Kiruna): Abisko leží ve srážkovém stínu hor a patří k nejsušším místům na severu Švédska. Dojedete sem i nočním vlakem ze Stockholmu.
• Kanada (Yukon, Severozápadní teritoria, Churchill): kontinentální klima a velmi jasné, ale tuhé noci. Dlouhý let s přestupem a nutnost elektronického povolení eTA.
• Aljaška (Fairbanks, Coldfoot): podobné podmínky jako v Kanadě, k tomu registrace ESTA a americké jednotky.

Které místo se hodí komu

Na první cestu na prodloužený víkend dává největší smysl Tromsø nebo Abisko s Kirunou. Do Tromsø se z Prahy i Vídně dá doletět s jedním přestupem v Oslu za necelý den. Pokud je nad městem zataženo, organizované výjezdy jedou vnitrozemím k Skibotnu nebo až k finské hranici, kde bývá jasno.

Rodinám s dětmi obvykle nejlépe sedí finské Laponsko. Charterové zájezdy do Rovaniemi nebo Ivala se kryjí s jarními prázdninami, přes den je co dělat (psí spřežení, sobi, sněžnice) a k pozorování stačí vyjít na zamrzlé jezero kousek od chaty.

Řidiči a fotografové, kteří chtějí v záběru hory a moře, sáhnou po Islandu nebo Lofotech. Počítejte ale s tím, že za jasnou oblohou budete často přejíždět desítky kilometrů a cesta po zledovatělé silnici v noci vyžaduje zkušenost.

Kdo chce co nejvíc jasných nocí a nevadí mu velký mráz, má nejlepší vyhlídky ve Yellowknifu, ve Fairbanksu, v Abisku a ve finském vnitrozemí (Inari, Utsjoki, Kilpisjärvi). Pro zážitek, který jinde nezažijete, jsou tu Špicberky: v polární noci tam záře svítí i kolem poledne.

Kdy jet

Sezóna na severu Evropy trvá zhruba od konce srpna do začátku dubna. Od května do července je za polárním kruhem půlnoční slunce nebo aspoň bílé noci, takže záři neuvidíte, i když na obloze je. Na Islandu je v červnu přes noc světlo také.

Statisticky bývá o něco víc geomagnetické aktivity kolem rovnodenností, tedy v září a říjnu a pak v únoru a březnu. Březen navíc nabízí delší dny, sníh a stále dlouhé noci. Prosinec je nejtmavší, ale počasí bývá nejhorší a v Tromsø nebo v Utsjoki slunce vůbec nevyjde.

Pro české a slovenské rodiny vycházejí nejlépe podzimní prázdniny na konci října, Vánoce a jarní prázdniny, které jsou v únoru až březnu podle okresu. Ať jedete kdykoli, zkuste se vyhnout úplňku a naplánujte aspoň čtyři až pět nocí.

Na čem to nejčastěji ztroskotá

Nejčastější chyba je krátký pobyt. Dvě noci v Tromsø jsou loterie, protože jediná fronta od Atlantiku může zakrýt oblohu na tři dny. Druhou chybou je sledovat jen index Kp. Pod oválem rozhoduje hlavně oblačnost, ne to, jestli je Kp 2, nebo 4.

Hodně lidí také zůstane ve městě. Pouliční osvětlení v Reykjavíku nebo Rovaniemi spolkne slabou záři, kterou byste o 15 km dál viděli bez potíží. A očekávání: oko vidí slabou polární záři spíš šedobílou, sytou zelenou ukáže až fotoaparát. Při silnější aktivitě ale barvy uvidíte i pouhým okem.

Jak si vybrat podle dat

Plánovač cesty na tomto webu ukazuje šance pro jednotlivé destinace a měsíce, spočítané z dat let 2005 až 2025. Na stránce každého města najdete, jaké Kp tam je potřeba a jak vysoko nad obzorem se záře obvykle objeví. Rovaniemi má například při Kp 0 spodní okraj záře kolem 17° nad severním obzorem, Inari už kolem 72°, tedy skoro nad hlavou.

Město, nebo samota

Ubytování ve městě je pohodlné: restaurace, obchody, výpravy s vyzvednutím u hotelu. Pro pozorování ale znamená, že každou noc musíte někam jet. Chata nebo penzion za městem s výhledem na sever ušetří spoustu času, protože při náhlém zesílení aktivity stačí obout boty a vyjít ven.

Rozumný kompromis pro první cestu je kombinace: dvě noci ve městě s organizovaným výjezdem, kde se naučíte, jak záře vypadá a jak ji fotit, a pak tři až čtyři noci na samotě. Ve Finsku a ve Švédsku se to dělá snadno i bez auta, v Norsku a na Islandu se bez něj na samotu dostanete hůř.

Oblečení a vybavení

Na pobřeží Norska a na Islandu stačí to, co nosíte na hory v zimě, jen s větruodolnou vrchní vrstvou. Ve finském a švédském vnitrozemí nebo v Kanadě je potřeba víc: zateplené boty s rezervou na silnou ponožku, palčáky přes tenké rukavice a kukla. Při −25 °C prochladnete při stání za dvacet minut.

Telefon a baterie fotoaparátu nechte v teple u těla, mráz je vybije rychleji, než čekáte. Stativ se hodí vždy, čelovka s červeným světlem taky.

Časté otázky

Kde je největší šance vidět polární záři za jeden týden? Tam, kde je pod oválem nejvíc jasných nocí: v Abisku, ve finském vnitrozemí, ve Yellowknifu a ve Fairbanksu. Na pobřeží Norska a na Islandu je záře stejně častá, jen ji častěji schovají mraky.

Dá se polární záře vidět v Česku nebo na Slovensku? Ano, ale jen při silných bouřích kolem Kp 8, jako v květnu a říjnu 2024. Za takových nocí stojí za to vyjet z města a dívat se k severu, fotoaparát zachytí víc než oko.

Je lepší Norsko, nebo Finsko? Norsko nabídne hory a fjordy a snazší dopravu, Finsko stabilnější počasí, větší mrazy a rodinný program. Kdo neřídí, má to ve Finsku jednodušší, protože k pozorování často stačí vyjít z chaty.

Kolik nocí naplánovat? Aspoň čtyři, lépe pět až sedm. S každou další nocí výrazně roste šance, že se trefíte do jasné oblohy.