Sluneční cyklus a polární záře

Co je sluneční cyklus

Slunce mění aktivitu v rytmu zhruba 11 let. V minimu má na povrchu málo skvrn a je klidné, v maximu je skvrn hodně, častěji vybuchují erupce a vyvrhuje výrony koronální hmoty (CME). Cykly se číslují od poloviny 18. století a ten současný má číslo 25.

Cyklus 25 začal kolem prosince 2019. Předpovědi původně čekaly slabší maximum, ve skutečnosti byl silnější a vrchol přišel kolem přelomu let 2024 a 2025.

Délka cyklu není přesně 11 let, pohybuje se zhruba mezi 9 a 14 lety. Na začátku každého cyklu se také obrací magnetické pole Slunce, takže úplný magnetický cyklus trvá zhruba 22 let.

Sluneční skvrny a co znamenají

Sluneční skvrny jsou tmavší místa na povrchu Slunce, kde silné magnetické pole brzdí proudění tepla zevnitř. Právě v jejich okolí vznikají erupce a výrony koronální hmoty, které mohou na Zemi rozpoutat geomagnetickou bouři.

Počet skvrn se proto používá jako hlavní měřítko slunečního cyklu. Velké skupiny skvrn, viditelné i přes zatmívací fólii pouhým okem, bývají zdrojem nejsilnějších bouří. Tak tomu bylo i v květnu 2024, kdy aktivní oblast AR 3664 vyslala k Zemi několik CME za sebou.

Jak cyklus ovlivňuje polární záři

Za polárním kruhem je polární záře vidět v každé fázi cyklu. V Tromsø nebo Abisku ji uvidíte i v minimu, jen méně často a s menší silou. Cyklus se nejvíc projevuje na okrajích: čím jižněji jste, tím víc záleží na tom, v jaké fázi Slunce je.

Pro Česko je to zásadní. Bouře s Kp 8 a víc, které jsou potřeba pro většinu míst u nás, se objevují hlavně v letech kolem maxima a po něm. V minimu může uplynout několik let bez jediné.

Cyklus 25 v číslech a bouřích

Maximum cyklu 25 přineslo dvě bouře, které si v Česku pamatuje hodně lidí. Noc z 10. na 11. května 2024 dosáhla stupně G5, nejvyššího na stupnici NOAA, a byla to nejsilnější geomagnetická bouře od roku 2003. Záři fotili lidé po celé republice a i hluboko na jihu Evropy.

10. října 2024 přišla další velmi silná bouře, opět s fotkami z celé republiky. Podle dat AuroraMeteo pak přišla noc, kdy aktivita stačila i pro Prahu a Liberec, také v lednu 2026.

Sluneční skvrny se v průběhu let 2024 a 2025 objevovaly ve vysokém počtu. Na konci roku 2025 a v roce 2026 jejich počet postupně klesá, ale velké aktivní oblasti, schopné vyslat silné CME, se stále objevují.

Co čekat v letech 2026 a 2027

Sestupná fáze cyklu je pro polární záři zajímavá. Skvrn ubývá, ale velké aktivní oblasti se stále objevují a přibývá dlouhých koronálních děr, které posílají rychlý sluneční vítr. Výsledek: méně extrémních CME, ale víc pravidelných středních bouří.

Silné bouře zůstávají v letech 2026 a 2027 možné, i když budou postupně řidší. Několik z nejsilnějších bouří historie přišlo až rok nebo dva po maximu. Na sever se tedy rozhodně vyplatí jet, a v Česku je dobré mít upozornění na velké bouře zapnuté.

Další minimum se čeká zhruba kolem roku 2030. Pak budou noci s polární září nad Českem vzácné, za polárním kruhem se ale prakticky nic nezmění.

Co to znamená pro plánování cesty

Pokud plánujete cestu do Laponska, na Island nebo do Tromsø, na sluneční cyklus se příliš neohlížejte. Mnohem víc rozhodne počasí, délka pobytu a tma. Do zhruba roku 2028 je přesto aktivita ještě nadprůměrná, takže silnější noci jsou častější než v minimu kolem roku 2019.

Kdo by chtěl spíš zažít polární záři nad Českem, ten by měl mít v příštích dvou letech zapnuté upozornění a připravený plán, kam za tmou vyjet. Bouře přicházejí často s předstihem jednoho až dvou dnů, ale skutečný průběh se ukáže až večer.

27denní rytmus

Slunce se otočí kolem své osy jednou za zhruba 27 dní, při pohledu ze Země. Když koronální díra pošle k Zemi rychlý vítr, je dost pravděpodobné, že za 27 dní to udělá znovu, pokud díra mezitím nezmizí.

To se dá využít při plánování. Pokud byla na severu výrazná aktivita 10. října, má smysl sledovat dny kolem 6. listopadu. Archiv bouří ukazuje, které noci byly aktivní a kde byla záře vidět. Je to pravděpodobnost, ne jistota.

Pro cestu na sever se to hodí, když máte flexibilní termín a hledáte poslední volné místo. Pro Česko méně, protože velké bouře, které jsou pro nás potřeba, obvykle způsobují CME a ty se neopakují pravidelně.

Rovnodennosti a roční doby

Geomagnetická aktivita bývá statisticky o něco vyšší kolem jarní a podzimní rovnodennosti. Souvisí to s tím, jak je v tu dobu natočená osa Země vůči slunečnímu větru, takzvaný Russellův-McPherronův efekt.

Pro cestovatele z Česka to znamená, že březen a září až říjen jsou dobré termíny i z hlediska aktivity, nejen kvůli teplotám a délce noci. Jarní prázdniny v březnu tak nejsou špatná volba.

Časté otázky

Je po maximu slunečního cyklu ještě šance na polární záři v Česku? Ano. Silné bouře přicházejí i v sestupné fázi a v letech 2026 a 2027 je Slunce stále poměrně aktivní, i když bouří postupně ubývá.

Kdy bude další maximum? Cyklus 26 by měl vrcholit zhruba v polovině 30. let. Přesné načasování zatím nikdo neví.

Ovlivňuje cyklus polární záři v Norsku? Málo. Za polárním kruhem je záře častá i v minimu, jen jsou silné noci vzácnější.

Jak poznám, že se blíží velká bouře? Sledujte zprávy o silných erupcích s CME směrem k Zemi. Ty dorazí za jeden až tři dny a předpovědi na ně upozorní s předstihem.