Co si obléct na polární záři

Jak moc mrzne

Teploty se v severské zimě hodně liší podle toho, jak daleko jste od moře. Pobřeží Norska ohřívá Golfský proud, takže Tromsø má lednový průměr kolem −4 °C. Vnitrozemí finského a švédského Laponska je kontinentální a při jasné noci tam rtuť běžně padá pod −20 °C, výjimečně k −35 °C.

Island je mírný a vlhký, kolem nuly, ale zato větrný. Mokrý vítr o síle 15 m/s je nepříjemnější než suchých −15 °C v Abisku.

Laponsko, Tromsø, nebo Island: každé chce něco jiného

Do finského a švédského vnitrozemí berte hlavně izolaci: péřovou bundu, silné vrstvy, boty do hlubokého mrazu. Vzduch je suchý, takže −25 °C snesete lépe, než by se zdálo.

Na norské pobřeží a na Island je důležitější ochrana proti větru a mokru. Teploty kolem nuly znamenají déšť se sněhem a vítr od moře. Membránová bunda a nepromokavé kalhoty tu udělají víc než další svetr.

Princip vrstev

Funguje to stejně jako na horách, jen víc. Spodní vrstva odvádí pot, střední drží teplo, vrchní chrání proti větru a sněhu. Mezi vrstvami se drží vzduch, který izoluje lépe než jeden tlustý svetr.

Nepřehánějte to při přesunu k místu pozorování. Kdo se zpotí při chůzi se stativem do kopce, ten pak na místě rychle prochladne. Péřovku si klidně oblečte až na místě.

Spodní vrstva

Merino nebo kvalitní syntetika, nikdy bavlna. Bavlněné tričko nasaje pot a pak vás chladí celou noc. Ideální jsou dlouhé spodky a triko s dlouhým rukávem z merina o gramáži 200 a víc. Na hodně mrazivé noci se vyplatí dvě tenčí vrstvy.

Střední a vrchní vrstva

Jako střední vrstva poslouží fleece nebo tenká péřová či syntetická bunda. Navrch pak pořádná zimní bunda s kapucí a teplé kalhoty, ideálně s membránou nebo aspoň větruodolné. Lyžařské kalhoty jsou dobrý základ.

Pokud jedete na organizovaný výlet do Laponska, často dostanete půjčenou zimní kombinézu. Ta je teplá a pohodlná, takže nemusíte kvůli jednomu týdnu kupovat drahou péřovou bundu.

Nohy: tady se šetřit nevyplatí

Chodidla prochladnou první, protože stojíte na sněhu bez pohybu. Běžné zimní boty do města nestačí. Potřebujete boty s tlustou podrážkou a hodnocením do −30 °C nebo víc, nejlépe s vyjímatelnou vložkou, a o číslo větší, aby se vešly silné ponožky.

Ponožky dvoje: tenké syntetické nebo merino na kůži, přes ně silné vlněné. Na led se hodí nesmeky, v Tromsø jsou chodníky v zimě často kluzké jako kluziště.

Pokud máte sklon k studeným nohám, pomůžou vyhřívané vložky do bot na baterii nebo jednoduché chemické ohřívače na prsty. A při čekání se nebojte přešlapovat, chodit po pár metrech tam a zpět nebo dělat dřepy. Vypadá to legračně, ale funguje to.

Ruce a hlava

Na focení se osvědčil systém dvou vrstev: tenké rukavice z merina nebo s dotykovými prsty, přes ně palčáky. Palčáky sundáte jen na pár vteřin, když měníte nastavení. Chemické ohřívače rukou a nohou koupíte v každém outdoorovém obchodě a na dlouhé noci jsou k nezaplacení.

Čepice přes uši, nákrčník nebo kukla a kapuce. Při větru přes 5 m/s a −20 °C je pocitová teplota kolem −30 °C a nechráněná kůže může omrznout během desítek minut.

Brýle se v mrazu mlží, jakmile si přetáhnete nákrčník přes nos. Pomůže nákrčník s otvorem pro dech nebo kontaktní čočky. A mějte na paměti, že kovová obruba brýlí na mrazivé kůži studí.

Co si vzít s sebou

Baterie v mrazu ztrácejí kapacitu velmi rychle. Telefon nechte v kapse u těla a vytahujte ho jen na fotku.

• Termosku s horkým čajem nebo polévkou.
• Čelovku s červeným světlem.
• Náhradní baterie do foťáku i do telefonu, schované ve vnitřní kapse.
• Karimatku nebo skládací stoličku, abyste nestáli přímo na sněhu.
• Něco sladkého, energie v mrazu ubývá rychle.

Nejčastější chyby

Druhá klasická chyba je podcenit dobu čekání. Na severu je normální stát venku dvě hodiny, než se něco stane, a pak další hodinu, protože je to nádherné. Kdo je dobře oblečený, ten si užije i tu druhou hodinu.

• Bavlněné tričko nebo džíny. Jakmile navlhnou, přestanou hřát.
• Těsné boty. Když vám v botě netečou prsty, zebou.
• Jen jedny rukavice. Když je sundáte na focení, prsty za minutu necítíte.
• Příliš teplé oblečení při chůzi. Zpocení se v mrazu vymstí.
• Telefon v kapse bundy na povrchu. V mrazu se vybije, i když ukazoval 60 %.

Když jdete na polární záři v Česku

Na rozdíl od Laponska se v Česku na záři obvykle jde jen na pár hodin a často v nečekaný termín. Květnová bouře v roce 2024 přišla v teplé noci kolem 10 °C, říjnová spíš kolem nuly. Stačí zimní bunda, čepice a termoska, hlavně když jedete na hřeben Jizerek nebo do Beskyd, kde je v noci citelně chladněji a fouká.

Časté otázky

Mám si kupovat novou výbavu, nebo půjčit? Na jeden zájezd do Laponska se vyplatí půjčit kombinézu a boty od cestovky nebo na místě. Merino spodní prádlo a dobré rukavice ale využijete i doma na horách.

Stačí lyžařské oblečení? Většinou ano, jen přidejte ještě jednu teplou vrstvu a pořádné boty. Lyžařské boty ani lehké běžkařské boty se na stání ve sněhu nehodí.

Jak se obléct na Island? Méně vrstev proti mrazu, víc proti větru a vlhku. Nepromokavá bunda i kalhoty jsou nutnost.

Jak dlouho se dá v mrazu vydržet? Dobře oblečený dospělý zvládne dvě až tři hodiny, pokud se občas projde a pije teplé. Děti a lidé, kteří se hodně nehýbou, prochladnou rychleji.