Předpověď polární záře: jak ji číst a čemu věřit

Odkud se polární záře bere

Slunce neustále vysílá proud nabitých částic, sluneční vítr. Většinu času ho magnetické pole Země odkloní. Když ale přijde rychlejší proud nebo výron koronální hmoty (CME) s vhodně orientovaným magnetickým polem, část energie pronikne do magnetosféry a částice se řítí do horní atmosféry kolem pólů. Tam rozsvítí kyslík a dusík.

Čím silnější je porucha, tím víc se ovál polární záře rozšiřuje k jihu. Při klidu leží nad severním Norskem, při extrémní bouři ho lze zahlédnout nad Českem, Rakouskem, a v květnu 2024 ho fotili lidé i v Itálii nebo Španělsku.

Index Kp a stupnice G

Kp je planetární index geomagnetické aktivity od 0 do 9, dělený na třetiny (5−, 5, 5+ nebo v desetinách 4,7, 5,0, 5,3). Počítá se za tříhodinové intervaly z měření magnetometrů po celém světě.

Americká NOAA k tomu používá stupnici geomagnetických bouří G1 až G5. G1 odpovídá Kp 5, G2 Kp 6, G3 Kp 7, G4 Kp 8 a G5 Kp 9. Bouře z května 2024 dosáhla G5, ta říjnová G4 a patřila k nejsilnějším bouřím celého cyklu.

• Kp 0 až 2: klid, záře jen v polárním pásu (Tromsø, Abisko, Rovaniemi ji ale často vidí).
• Kp 3 až 4: aktivní noc, záře nad celou severní Skandinávií a Islandem.
• Kp 5 až 6: bouře, záře nad jižním Norskem a Švédskem, někdy fotky ze severního Německa a Polska.
• Kp 7: silná bouře, šance na fotky z nejsevernějších míst Česka.
• Kp 8 až 9: noc, kdy se píše „polární záře nad Českem“ ve zprávách.

Kolik Kp potřebuje Česko a Slovensko

Podle výpočtů pro jednotlivá místa potřebuje Ústecký kraj zhruba Kp 7,7, Liberecký, Karlovarský nebo Královéhradecký kraj kolem Kp 8, Praha 8,3, Brno 8,7 a jih Moravy a Čech až kolem 9. Na Slovensku se laťka pohybuje mezi 8,7 a 9.

Proč takové rozdíly na tak malé zemi? Rozhoduje geomagnetická šířka, výška obzoru a světelné znečištění. Stránka každého místa to počítá včetně terénu, takže v Krušných horách může vyjít jiné číslo než v Ústí nad Labem dole v údolí.

Jak se rodí bouře: erupce, CME a koronální díry

Ne každá sluneční erupce znamená polární záři. Záblesk rentgenového záření dorazí za osm minut a na záři nemá přímý vliv. Důležité je, jestli s erupcí odletí oblak plazmatu (CME) a jestli míří k Zemi.

Druhým zdrojem jsou koronální díry, tmavá místa v koróně, ze kterých proudí rychlý sluneční vítr. Bouře z nich bývají mírnější, Kp 4 až 6, ale vracejí se pravidelně a pro severskou dovolenou jsou často důležitější než vzácné velké CME.

Proč samotné Kp nestačí

Kp je průměr za tři hodiny a navíc se zpětně dopočítává. Když tedy vidíte „Kp 7 předpovězeno na dnešní noc“, znamená to odhad, ne slib. Bouře může začít o šest hodin dřív, přijít později, nebo se rozplynout.

Druhý problém: Kp popisuje celou planetu. Krátký silný výboj, takzvaný substorm, může nad vámi trvat 20 minut a v tříhodinovém průměru se skoro neprojeví.

Bz, rychlost a hustota slunečního větru

Nejlepší krátkodobý ukazatel je meziplanetární magnetické pole, konkrétně jeho složka Bz. Když míří na jih (záporné hodnoty, třeba −10 nT a méně) a vydrží tak déle, magnetické pole Země se „otevře“ a energie proudí dovnitř. Severní Bz naopak i rychlý vítr zbrzdí.

Pomáhá i rychlost větru. Běžně je kolem 350 až 450 km/s, při příchodu CME skočí na 700 km/s i výš. Údaje měří družice v bodě L1 asi 1,5 milionu km od Země, takže máte zhruba 30 až 60 minut náskok.

Oblačnost: druhá polovina předpovědi

I dokonalá geomagnetická předpověď je k ničemu, když je zataženo. Proto se vyplatí koukat na předpověď oblačnosti ve vrstvách: nízká oblačnost a mlha se dá někdy obejít výjezdem na kopec, vysoká řídká oblačnost záři jen zjemní, souvislá střední oblačnost ji schová úplně.

V Česku jsou na podzim a v zimě časté inverze. Údolí jsou v mlze a hřebeny Krkonoš, Jizerských hor nebo Beskyd nad ní na jasném nebi. Při velké bouři je tedy dobrý nápad vyjet nahoru, i když doma vidíte jen šedivou deku.

Na severu je nejrozumnější sledovat radar a satelitní snímky a být připraven přejet. Na Islandu nebo v Norsku se obloha může za hodinu úplně změnit.

Předpověď na dny a týdny

Když na Slunci vybuchne erupce a vyvrhne CME směrem k Zemi, modely spočítají příchod za jeden až tři dny. Přesnost je plus minus 6 až 12 hodin a o síle bouře rozhodne až Bz při příletu.

Delší výhled stojí na 27denním cyklu. Slunce se otočí jednou za zhruba 27 dní, takže koronální díra, která dnes posílá rychlý vítr, bývá za čtyři týdny zase natočená k Zemi. Je to dobré vodítko pro plánování, ne jistota.

Postup na večer

Stránka Dnes v noci shrnuje, kde je aktivita právě dost silná, a v archivu bouří najdete, kde byla záře vidět při podobných bouřích v minulosti.

• Odpoledne: zkontrolujte předpověď Kp a oblačnosti pro své místo.
• Za soumraku: sledujte Bz a rychlost větru. Jižní Bz delší dobu znamená pozor.
• Na místě: první vlna často přijde krátce po setmění, druhá kolem půlnoci.
• V Česku: nečekejte na zprávy v médiích, ty přijdou pozdě. Sledujte živá data a hlášení ostatních.

Časté otázky

Jaká je předpověď polární záře na dnes? Najdete ji pro každé konkrétní místo, včetně očekávaného Kp, oblačnosti a času, kdy je nejlepší šance. Obecná čísla pro celou Evropu jsou jen orientační.

Jak spolehlivá je předpověď na tři dny dopředu? Ukáže, že něco přijde, ale nezaručí, kdy přesně a jak silně. Jistotu získáte až pár desítek minut předem z dat o slunečním větru.

Kp 5 je hlášené, uvidím ji v Česku? Skoro jistě ne. Kp 5 stačí na jižní Skandinávii a na fotky ze severu Německa. Pro Česko je potřeba Kp kolem 8.

Proč mi aplikace hlásí bouři, a venku nic není? Buď je aktivita zrovna mezi vlnami, nebo Bz míří na sever, nebo vám výhled kazí mraky či světla města. Vydržte venku aspoň hodinu.