Mýty a fakta o polární záři

„Polární záře je jen tam, kde je velká zima“

Záře vzniká ve výšce 100 až 400 km a s teplotou u země nemá nic společného. To, že ji spojujeme s mrazem, je proto, že ji vídáme v zimě, kdy jsou na severu dlouhé noci. Jasné noci bývají navíc chladnější, protože bez mraků se země rychle ochlazuje.

Nejlepší důkaz máme z domova: bouře z 10. května 2024 přišla v Česku v příjemné jarní noci a lidé ji fotili v tričku.

„Vidět se dá jen v zimě“

Za polárním kruhem vás v létě omezuje světlo, ne záře. Půlnoční slunce v Tromsø nebo Abisku zaplavuje oblohu zhruba od poloviny dubna do konce srpna. Jakmile se na konci srpna vrátí tmavé noci, záře je zpět.

Září a říjen jsou ve skutečnosti skvělé měsíce. Jezera ještě nezamrzla, záře se v nich odráží a teploty jsou kolem nuly. Podle dat AuroraMeteo je v Tromsø nejlepším měsícem právě září.

„Z Česka polární záře vidět nejde“

Jde, jen zřídka. Historické záznamy popisují rudé nebe nad českými zeměmi už ve středověku a moderní fotky z let 2003 a 2024 to potvrzují. Pro většinu míst u nás je potřeba Kp kolem 8.

Opačný mýtus je stejně zavádějící: že se po květnu 2024 bude opakovat každou chvíli. Takové bouře přicházejí v průměru několikrát za sluneční cyklus, ne každý měsíc.

„Když je vysoké Kp, uvidím ji i z Brna“

Kp je dobrý ukazatel, ale ne vypínač. Kp 7 v předpovědi může znamenat, že aktivita na pár hodin vyskočí ve chvíli, kdy je u nás ještě den, a v noci už bude klid. Nebo že Bz zůstane na severu a záře se nad střední Evropou neukáže vůbec.

Navíc každé místo potřebuje jinou hodnotu. Ústecko při Kp 7,7, Praha 8,3, Brno 8,7, jih Moravy a Čech až kolem 9, Bratislava 9. A i když hodnota sedí, potřebujete jasno, tmavý severní obzor a hlavně být ve správnou chvíli venku.

„Za úplňku nemá smysl ven“

Úplněk slabou záři zeslabí, ale silnou nezakryje. V Laponsku i v Norsku zažijete při úplňku krásné noci s jasně zelenými závoji nad měsíční krajinou. Když máte termín jen na pár dní, nerušte kvůli Měsíci cestu.

„Záře je vždycky jasně zelená a tančí“

Fotky na sociálních sítích vytvářejí očekávání, kterým skutečnost neodpovídá vždy. Slabá záře je pro oko šedobílá a skoro se nehýbe. Pohyb a barvy přijdou při substormu, který trvá třeba jen 10 až 30 minut.

Proto je zklamání po první noci časté. Zůstaňte venku a vydržte, nejlepší chvíle bývá krátká a nečekaná.

„Polární záře se dá slyšet“

Tady je odpověď složitější, než by se zdálo. Řada svědectví ze severu popisuje praskání nebo šumění při silných bouřích. Finský výzkum naznačil, že by mohlo jít o elektrické výboje v teplotní inverzi zhruba 70 m nad zemí, ne o zvuk ze samotné záře ve výšce 100 km.

Rozhodně neplatí, že záři běžně uslyšíte. Pokud ano, jde o vzácnou a dosud ne úplně vysvětlenou věc.

„Musíte jet až na severní pól“

Na pólu je záře méně častá než v pásu kolem 65 až 70° severní šířky. Ovál polární záře totiž netvoří kruh přímo nad pólem, ale prstenec kolem magnetického pólu. Tromsø, Abisko, Rovaniemi nebo Island jsou přímo pod ním a dostanete se tam za jeden den.

„Předpověď platí na týden dopředu“

Spolehlivá předpověď je na desítky minut až hodin. Výhled na dva až tři dny funguje, když k Zemi letí CME, ale ani tehdy nikdo neví přesně, kdy dorazí a jak silná bude. Výhled na týden a víc je založený na 27denním cyklu Slunce a dá vám jen odhad.

Pokud vám někdo slibuje „garantovanou polární záři příští středu“, chce vám něco prodat.

„Na fotky z mobilu se nedá spolehnout“

Mobil polární záři nevymýšlí. Zachytí skutečné světlo, jen ho nasbírá za delší dobu a pak zesílí barvy. Když na fotce vidíte zelenou nebo červenou, záře tam opravdu byla, jen byla pro oko slabá.

Co se ale dá přehnat, je úprava. Sytost posunutá na maximum a umělé zostření udělají z jemného růžového oparu fialový laser. Pokud chcete fotit poctivě, držte se toho, co ukáže RAW soubor s rozumnou bílou rovnováhou.

„Polární záře je nebezpečná“

Pro člověka na zemi ne. Záře je jen světlo vysoko v atmosféře. Silné geomagnetické bouře mohou rušit GPS, rádiové spojení nebo družice a v extrémních případech i elektrické sítě, ale stát venku a koukat se je úplně bezpečné.

Staré pověry ze střední Evropy

V českých zemích byla záře vzácná a tedy znepokojivá. Kronikáři popisovali „ohnivé vojsko“ nebo krvavé nebe na severu a vykládali je jako předzvěst války, moru nebo smrti panovníka. To je typické pro celou střední Evropu.

Na severu se k záři vztahují jiné příběhy. Finské revontulet, „liščí ohně“, odkazují k pověsti o lišce, která ocasem rozmetává sníh a jiskry k nebi. Mezi Sámy se tradičně říkalo, že na záři se nemá pískat ani na ni mávat.

Časté otázky

Je pravda, že polární záře je vidět jen v mrazu? Není. Vzniká vysoko nad zemí a teplota u země s ní nesouvisí. V zimě je jen víc tmy.

Uvidím polární záři každou noc, když pojedu do Tromsø? Ne. I v nejlepších měsících je šance jen v části nocí kvůli počasí a aktivitě. Počítejte s několika nocemi.

Proč mi záře na fotce přijde barevnější, než jsem viděl? Protože fotoaparát sbírá světlo několik sekund a zachytí i barvy, které oko ve tmě nerozliší.

Může polární záře poškodit elektroniku v telefonu? Ne. Bouře může ovlivnit přesnost GPS, ale telefonu ani fotoaparátu neublíží.