Světelné znečištění a polární záře

Proč na tmě tolik záleží

Polární záře je z našich zeměpisných šířek slabá a nízko nad obzorem. Svítí zhruba stejně jako Mléčná dráha, někdy i méně. Každé světlo z ulic, parkovišť a reklam se rozptyluje ve vzduchu a vytváří nad městem světelný příkrov, přes který slabou záři neuvidíte.

Důležité je i to, kde světlo je. Pro polární záři potřebujete tmavý severní obzor. Pokud stojíte jižně od Prahy, Ostravy nebo Liberce, máte město přesně ve směru, kam se díváte. Lepší je mít město za zády, na jihu.

Bortleova stupnice v praxi

Bortleova stupnice hodnotí tmu noční oblohy od 1 (výjimečně tmavá) po 9 (centrum velkoměsta). Většina Česka leží někde mezi 4 a 6, tmavších míst je jen pár.

Pro polární záři jsou užitečná tato zhruba orientační pásma:

• Bortle 8 až 9 (centrum Prahy, Brna): uvidíte jen extrémní bouři, a to spíš na fotce.
• Bortle 6 až 7 (předměstí, menší města): silná bouře okem jako narůžovělý opar, fotka ukáže barvy.
• Bortle 4 až 5 (venkov): při Kp 8 a víc rudé nebe okem, někdy i paprsky.
• Bortle 2 až 3 (horské hřebeny, chráněné oblasti): nejlepší, co v Česku jde.

Nejtmavší místa v Česku

Jizerská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena v roce 2009 jako přeshraniční území s Polskem a je pro polární záři ideální: leží na severu republiky, je vysoko a směrem k Polsku je relativně tma. Okolí Jizerky a Smědavy patří k místům, kde se při velkých bouřích sjíždějí fotografové.

Oblast tmavé oblohy Beskydy z roku 2013 je dobrá volba pro Moravu a Slezsko, i když na sever stojí v cestě světla Ostravy. Manětín na Plzeňsku má status od roku 2014. Dobrou tmu mají i Šumava, Brdy, Doupovské hory, Orlické hory nebo Jeseníky.

Na Slovensku jsou známé Park tmavej oblohy Poloniny na severovýchodě země. Z jihu Slovenska je ale polární záře mnohem vzácnější než z Česka.

Jak daleko vyjet

Obecně platí, že 20 až 30 km od velkého města je výrazně lépe, 50 km a víc je skoro venkov. Z Prahy se nabízí směr na Kokořínsko, Mělnicko nebo Mladoboleslavsko, kde máte sever relativně tmavý. Z Brna se vyplatí vyjet na Vysočinu nebo do Moravského krasu, ale na sever máte často Blansko a další obce.

Ostravští mají Beskydy blízko, ale pro sever nejsou ideální. Pro silnou bouři je lepší zamířit do Jeseníků nebo ke hranici s Polskem, kde výhled na sever není tolik zasažený.

Pro Slováky platí podobné pravidlo: z Bratislavy na sever, třeba do Malých Karpat nebo na Záhorie, z Košic do Slanských vrchů. Při bouři, která stačí na Slovensko, budete potřebovat hlavně volný severní obzor.

Jak vybrat konkrétní místo

Ideální stanoviště pro polární záři v Česku má tři vlastnosti. Leží výš než okolí, má volný výhled na sever od severozápadu po severovýchod a v tomto směru není žádné větší město v okruhu 30 až 40 km.

Hodí se rozhledny, louky na hřebenech, vrcholy kopců bez lesa nebo hráze rybníků s otevřeným výhledem. Pozor na lesní cesty: v lese máte tmu, ale nevidíte obzor, a to je pro nízkou záři k ničemu.

Než vyrazíte, podívejte se na mapu světelného znečištění. Snadno zjistíte, že za kopcem, který vypadá jako ideální, svítí průmyslová zóna nebo osvětlený skleník. Skleníky s umělým světlem jsou mimochodem v některých regionech velký problém, jejich záři je vidět desítky kilometrů daleko.

Jak si zvyknout na tmu

I na nejtmavším místě potřebujete oči na tmu připravit. Zornice se roztáhnou za pár minut, ale plná citlivost tyčinek přichází až po 20 až 30 minutách. Stačí jeden pohled do displeje na plný jas nebo do světel projíždějícího auta a začínáte znovu.

Ztlumte proto telefon na minimum, zapněte noční režim nebo červený filtr a vyhněte se bílé čelovce. Když přijedete autem, vypněte hned všechna světla včetně vnitřního osvětlení.

Měsíc je taky světelné znečištění

Úplněk prosvětlí oblohu zhruba na úroveň předměstí. Slabou záři schová, silnou ne. V praxi to znamená: na krátkou cestu na sever plánujte ideálně kolem novoluní nebo v týdnu, kdy Měsíc vychází pozdě.

V Česku nemáte termín bouře v rukou. Pokud přijde silná bouře za úplňku, jeďte stejně. V květnu 2024 Měsíc nepřekážel, v říjnu téhož roku svítil Měsíc v první čtvrti, a záře byla vidět i tak.

Soumrak a sezóna

V květnu je v Česku astronomická tma krátká, zhruba od půl jedenácté do půl třetí. Proto byla květnová bouře 2024 nejlépe vidět kolem půlnoci. Na severu Norska v té době už vůbec není tma.

V zimě je tma dlouhá a za polárním kruhem i celodenní. Tam ale pozor na sníh: zasněžená krajina odráží každé světlo a z vesnice s několika lampami udělá světlou kopuli.

Za polárním kruhem taky pozor na města

Tromsø má přes 75 tisíc obyvatel a jasně osvětlené ulice. Záře je nad městem vidět často, ale na hezké detaily musíte za město. Podobně Rovaniemi nebo Reykjavík.

Stránka každého místa ukazuje, jak silné je světelné znečištění v okolí a kterým směrem se dívat, takže si snadno vyberete, kam popojet.

Časté otázky

Je vidět polární záře z Prahy? Při extrémní bouři ano, ale okem jen slabě. Vyjeďte aspoň za město na sever, rozdíl je obrovský.

Kde je v Česku nejtmavší obloha? Mezi nejtmavší patří Jizerské hory, Šumava, Beskydy a Manětínsko. Pro polární záři je výhodný hlavně sever republiky.

Pomáhá vyjet do hor? Ano, kvůli tmě i kvůli tomu, že se dostanete nad inverzní mlhu a máte volnější obzor.

Ovlivňuje polární záři Měsíc? Ano. Úplněk ji zeslabí, ale silnou bouři nezakryje.