Polární záře v severním Norsku

Cesta z Česka a Slovenska

Nejčastější trasa je z Prahy nebo Vídně do Osla a odtud vnitrostátní linkou do Tromsø, Alty, Evenes (pro Lofoty a Narvik) nebo Kirkenes. Při dobré návaznosti jste na místě odpoledne. V zimě létají do Tromsø i sezonní přímé lety z několika evropských měst, nabídka se ale rok od roku mění.

Klasickou alternativou je pobřežní loď Hurtigruten, která pluje z Bergenu až do Kirkenes a severní část trasy projíždí za tmy. Záři vidíte z paluby, mraky ale objet nemůžete. Norština je pro většinu návštěvníků nečitelná, angličtina tu však funguje bez problémů.

Tromsø a údolí za horami

Tromsø je hlavní brána k polární záři a pro první cestu na sever jde o rozumnou volbu: letiště kousek od centra, spousta ubytování a desítky výprav každý večer. Stránka Tromsø na tomto webu uvádí, že tu je potřeba Kp 0. Za jasné noci se záře objevuje přímo nad městem i při klidném Kp 1 až 2.

Na ostrově ale svítí lampy a od moře přichází vlhký vzduch. Proto výpravy i zkušení řidiči jezdí po silnici E8 k Skibotnu a dál k finské hranici u Kilpisjärvi. Skibotn leží ve srážkovém stínu Lyngenských Alp a bývá jasný ve chvíli, kdy nad Tromsø prší. Cesta trvá zhruba hodinu a půl až dvě.

Senja a Lofoty

Senja je druhý největší ostrov Norska, přístupný mostem z Finnsnesu. Nabízí to, co Lofoty, ale s menšími davy: osady Hamn a Mefjordvær, vyhlídku Tungeneset nebo pláže na severozápadním pobřeží. Fjordy obrácené na sever jsou pro fotografy ideální popředí.

Lofoty jsou nejjižněji položené z hlavních norských míst, přesto spodní okraj záře je tu při Kp 0 zhruba 57° nad obzorem. Svolvær, Henningsvær, Reine nebo pláže u Ramberg a Uttakleiv jsou známé fotolokace. Počasí je tu ale proměnlivé a v zimě často fouká, takže plánujte víc nocí a sledujte předpověď oblačnosti pro konkrétní ostrov.

Mezi Lofoty a Vesterály vede silnice E10 s mosty a tunely, takže se dá za jasnou oblohou přejíždět i mezi ostrovy. Na Lofotech je ale málo míst, kde lze bezpečně zastavit, proto si fotolokace vyhlédněte za světla.

Narvik, Alta a Finnmarksvidda

Narvik má horu Narvikfjellet s lanovkou nad městem a železnici Ofotbanen, která vede přes hory do švédské Kiruny a Abiska. Hodí se pro kombinovanou cestu Norsko a Švédsko, kdy na švédské straně bývá sušší počasí.

Alta si říká město polární záře a má pro to důvod. Leží na konci fjordu v závětří a bývá jasnější než pobřeží. Moderní Severská katedrála polární záře (Nordlyskatedralen) stojí za návštěvu i přes den. Hned za Altou začíná náhorní plošina Finnmarksvidda s Kautokeinem a Karasjokem: tady je mráz −30 °C běžný, ale vnitrozemské noci bývají křišťálově jasné.

Nordkapp, Kirkenes a Špicberky

K Nordkappu se jezdí přes Honningsvåg. Silnice E69 na samotný mys se v zimě uzavírá a průjezd je možný jen v koloně za sněžným pluhem v daných časech. Kirkenes u ruské hranice je výchozí bod pro sněžné hotely a krabí výpravy, záře tu je běžná také.

Špicberky jsou zvláštní kapitola. Longyearbyen (lety z Osla nebo Tromsø) leží severně od oválu, takže záře bývá často na jižní obloze a v polární noci od poloviny listopadu do konce ledna ji lze vidět i kolem poledne. Půlnoční slunce tu trvá zhruba od konce dubna do konce srpna a tehdy záři nespatříte. Mimo osadu se kvůli ledním medvědům smí jen s průvodcem.

Kdy jet a jak dlouho je tma

Sezóna v severním Norsku trvá zhruba od začátku září do začátku dubna. V Tromsø slunce nevyjde přibližně od konce listopadu do poloviny ledna, kdy je kolem poledne jen modrý soumrak. Opačně od konce května do konce července trvá půlnoční slunce.

Pro Čechy a Slováky dobře vycházejí podzimní prázdniny koncem října (ještě bez velkého mrazu), Vánoce v polární noci a jarní prázdniny v únoru až březnu, kdy je víc sněhu a delší dny na výlety.

Pozor na kalendář: v polární noci se nedá spoléhat na denní výlety autem po pobřeží, protože světla je jen pár hodin modrého soumraku. Pokud chcete fotit i krajinu, únor a březen nabídnou víc času na přesuny za světla a stejně dlouhé noci na pozorování.

Řízení a oblékání

Silnice E6 a E8 se udržují i v zimě, ale bývají zledovatělé. Auto z půjčovny má zimní pneumatiky, často s hroty, a horské přejezdy se při bouři zavírají. Tunely jsou dlouhé a v některých hrozí náledí u výjezdu. Rychlost je obvykle 80 km/h a pokuty jsou vysoké.

Na pobřeží bývá kolem −5 °C, ale s vlhkostí a větrem. Ve vnitrozemí, kam se za jasnou oblohou jezdí, teplota klidně spadne pod −20 °C. Vezměte si vrstvy, teplé boty s rezervou a náhradní baterie do teplé kapsy.

Tromsø bez auta

Ne každý chce v noci řídit po zledovatělé silnici. V Tromsø se dá pozorovat i bez auta: lanovka Fjellheisen vyveze na horu Storsteinen nad městem a výhled odtud je široký, i když městské světlo je pod vámi. Tmavší místa jsou na západní straně ostrova Tromsøya, kam jezdí městské autobusy, nebo na ostrově Kvaløya.

Organizované výjezdy jsou v Tromsø velmi rozšířené. Malé skupiny s fotografickým zaměřením jezdí za jasnou oblohou dál, velké autobusy zastavují častěji blíž. Při výběru se ptejte, kolik lidí jede a jak daleko jsou ochotni dojet. Na stránce Tromsø na tomto webu najdete i úhel, pod kterým se záře obvykle objevuje, a šance pro následující noci.

Časté otázky

Je lepší Tromsø, nebo Lofoty? Tromsø je jednodušší na dopravu a má víc výprav, Lofoty nabízejí krásnější krajinu, ale složitější cestu a horší počasí. Na první cestu doporučujeme Tromsø, fotografové se často vracejí na Lofoty.

Uvidím polární záři i v polární noci? Ano, polární noc je dokonce výhodou, protože tma trvá skoro celý den. V Tromsø lze záři zahlédnout už v odpoledních hodinách, pokud je jasno.

Co dělat, když je v Tromsø zataženo? Podívejte se na předpověď oblačnosti a vyjeďte do vnitrozemí směrem na Skibotn nebo k finské hranici. Stránka Dnes v noci na tomto webu ukazuje, kde je právě teď šance nejlepší.

Je Hurtigruten dobrý způsob, jak vidět záři? Je to pohodlné a krajina je nádherná, jenže loď pluje podle jízdního řádu a mraky objet nedokáže. Počítejte s tím, že část nocí bude zatažená.